Dávné město

5. února 2010 v 12:19 | Irimë Nyss |  Kapitola První
Kdesi hluboko pod povrchem leží skryto, téměř zapomenuto... V jeho nitru číhá mnohé neznámé, které bylo kdysi stvořeno peklem... To teď povstvává zpět do své někdejší velikosti a hodlá zajít ještě dál...

"Kdo zmaří mé plány? Snad jen Agrenej by v sobě mohl nalézt sílu, jak mi v tom zabránit... Ale povede se mu to? Nebo se neobrátí proti mně? Uvidíme, kam nás zanese osud..."

Irimë Nyss
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

Zobrazit vše (354)
Zobrazit starší komentáře

301 Amia Amia | Web | 9. dubna 2010 v 19:33 | Reagovat

Ork se s hekáním prodíral dál a oni rozptýlení za ním. Nechali se slyšet, ale vždy když se ohlédl, nikoho neviděl. Jen Elenyu, ležérně se opírající o strom a výsměšně na něj hledíc.
Ork se vždy pomalu vystrašeně otočil zase zpět a opět se vydal na cestu. A neviditelný zbytek démončiny smečky taktéž

302 Elenya Elenya | Web | 9. dubna 2010 v 21:50 | Reagovat

Ork se ohlédl a všiml si Elenyi, která ho momentálně nevnímala. Probíhal kolem jednoho stromu, ve kterém byl zapíchnut meč. Viděl v tom příležitost k útěku, přiskočil k meči, vytáhl ho z kmene a chtěl vyběhnout na ostatní, ale to ho Elenya skopla k zemu a ostří meče mu dala ke krku. ,,Ještě jednou se o něco takového pokusíš a tvého pána si najdeme už bez tebe,"zamračila se. ,,Rozumíš?"zasyčela, když neodpovídal. ,,A-Ano,"polkl a Elenya mu pomohla na nohy. Čas plynul dál a ork je zavedl k těm velikým skalám, které viděli už před tím. V jejich vrcholcích se tyčil šedý menší hrad, ale jinak než vzduchem se k němu dostat nešlo. ,,Sídlí předpokládám v tom hradě,"zeptala se Elenya orka  aten přikývl. Démonka čapla orka a Vaila a Amia pro změnu Gennys a Komula. Obě se při letu dívaly pod sebe a ,,zavazadla" (:D) v jejich náručích se jich pevně drželi, aby nespadli. Elenya i s Amiou přistály na zem před veliký hrad a pustili své přátele.

303 Irimë Nyss Irimë Nyss | 9. dubna 2010 v 22:08 | Reagovat

Hleděla kamsi do vodní hlubiny, která uklidňovala její rozjitřenou mysl. Zatím vše zvládala. Zatím. Pracovala, jak jen to bylo třeba, ale pořád si myslela, že jí zbývá něco dalšího vyřešit. Pořád před ní visel problém, který nemohla polapit, což ji neuvěřitelně rozčilovalo. Seděla na kamenitém břehu a nikterak jí nevadilo, že obyvatelé jezera ji pozorují a zvažují, co mají udělat. Poté smočila konečky prstů v té chladné vodě. Pohrávala si s vodní magií, jelikož okolo ní bylo dostatek vody a mohla tak vytvářet všelijaké obrazce. Z ničeho nic se vrhla do vody a plavala až ke dnu, které nemohlo být vidět ani náhodou.

304 Elenya Elenya | Web | 9. dubna 2010 v 23:10 | Reagovat

,,Tak tohle místo jsem v životě neviděla," vydechla Amia při pohledu na hrad připomínající tvarem spíše kostel. ,,Hmmm, cítím tady krev,"zamumlala Elenya a bez řečí vtrhla do hradu. Za ní v závěsu dovnitř vběhla Amia, která násilím odstrkala orka dovnitř a až za ní byla Gennys s Komulem a Vailem. Démonka zahlédla sedět na trůnu u velikého okna skrčeného upíra s dlouhými černými vlasy, tmavým hábitem s vysokým límcem a rudýma očima. ,,CO?"zvolala Elenya a došla až k sedícímu upírovi. Ten zvedl hlavu a záludně se usmál. ,,Jsi překvapená, že žiju Elenyo?" ,,Murrone, když jsem odcházela z Černé věže, byl jsi mrtvý a teď tu sedíš a mluvíš na mě!"říkala zmateně a zároveň vztekle.

305 Lenys Lenys | 10. dubna 2010 v 23:49 | Reagovat

Lenys vrhla po Aranie zlostným pohledem. "Ne, to opravdu nemám tušení. Ale řekla bych že budeš elfka. Že by dítě někoho z těch, co nás s mámou tehdy vyhnali? Co ještě chceš. To vám nestačilo, že jsme neměli kam jít? Byla jsem mimino. Co jsem mohla tak hrozného provézt, že mě pronásledujete ještě teď, po tolika letech? Aha, máma je mrtvá. Už jsem zbyla jen já. Tak do toho, zkus se mě taky zbavit, ať z našeho rodu nezůstane už vůbec nikdo!" Zlostně odfrkla. Řetězy ji stahovaly a těžko se jí dýchalo. Přemýšlela, co by je mohlo uvolnit. Zkoušela už obyčejné kouzlo, ale nepomohlo. "Asi je taky přikrmila kouzlem." Pomyslela si. "Co je tahle elfka zač? Tahle kouzla elfové neznají. Já ano, ale..." Snažila si vzpomenout, jak se tohle poutací kouzlo ruší.

306 Amia Amia | Web | 11. dubna 2010 v 0:27 | Reagovat

Létala pohledem z jednoho na druhého  ,,Ty ho znáš?" zeptala se nakonec Elenyi a pustila orka, který se hrůzou nebo čím složil na podlahu a zůstal jí ležet u nohou. Démonka ani ten kterému říkala Murron si jí nevšímali, jen Gennys s Vailem se postavili vedle ní a Komul čmuchal kolem.
Gennys si upíra zamračeně prohlížela, zatímco Amia s Vailem hleděli spíš na trůn a zbytek místnosti.

307 Elenya Elenya | Web | 11. dubna 2010 v 1:34 | Reagovat

,,Samozřejmě, že toho ničemu znám," otočila se démonka k Amie, ale přitom koutkem oka pozorovala každý pohyb upíra. ,,Tenhle ničema....,"začala a obrátila k němu hlavu. ,,....vás chtěl všechny zabít, jeho zbraň bylo to prokleté zrcadlo, které bylo zároveň i bránou mezi světy živých a mrtvých. To nebezpečná věc visela přímo v našem hradě a kdybych ho nezničila, tak....se staně něco strašného,"ty poslední slova už zašeptala a stále pohledem propalovala upíra před sebou. ,,Překazila si mi všechno, co jsem měl dokonale vymyšlené, teď to musím vymýšlet znovu a k tomu používat poskoky,"zavrčel a otočil hlavu na stranu. ,,K tvé smůle ale vím, co jsi měl za lubem,"zasyčela démonka. ,,Jenže to ti je teď k ničemu, svůj plán jsem do základů úplně změnil, takže nevíš...nic,"zašklebil se na ní a neznatelně na ní mrkl.

308 Elenya Elenya | 11. dubna 2010 v 1:36 | Reagovat

*Ta nebezpečná , *stane

309 Amia Amia | Web | 11. dubna 2010 v 3:05 | Reagovat

,,Zrcadlo... Počkej, myslíš to co viselo v jednom z přízemních pokojů nebo kde to bylo? Vypadalo hrozně staře a.. divně?" sevřela mimoděk scimitar a plne obrátila pozornost na Elenyu a upíra. Ten se nepříjemně usmál a Komul náhle zvedl hlavu a zavrčel

310 Arania Arania | 11. dubna 2010 v 11:58 | Reagovat

"Nemusíš se tolik snažit Lenys!" Dívka se trochu zabrzdila při pomyšlení, že Lenys asi nebude ta špatná, vždyť jí vživotě neublížila, proč by měla ubižovat ona jí? "To kouzlo nepovolí." Jen dodala, do kouzla byla totiš vložena duše a takové kouzlo nejde jen tak zničit, ale se slábnoucím hněvem vůči Lenys, sláblo i kouzlo, ale naštěstí jen malinko. "Jmenuji se Arania. Tvoji matku jsem neznala a nikdy jsem ji ani nečviděla." Postavila se z postele a chvilku na ni zírala, jako by něco čekala, nebo hledala. "Vážně nevíš proč tebe a matku vyhnali z vesnice? Nevíš zřejmě ani kdo je tvůj otec.." Druhou větu řekla už jakoby jen pro sebe a vypadala, že hodně přemýšlí nad tím co vysloví, jako by se bála toho, že řekne víc než by bylo pro ni dobré. Odhrnula si vlasy z čela. "Když mi slíbíš, že nebudeš dělat hlouposti a v klidu si sedneš, povolím řetězy a ještě se o sobě hodně dozvíš." Přestala cítit nevraživost, ale jakousi náklonost ke svému dvojčeti, které nikdy neviděla, ač podle všeho byly spolu vždy něčím poutány. "Tak co ty na to? Platí?" Dlouho se Aranka neusmála, ale teď ano a byl to upřímný úsměv a to musela poznat i Lenys. Nohsledi na ni koukali jako na zjevení a nervózně poklepávali nohama o dřevěnou podlahu a kroutili nechápavě hlavami.

311 Arania Arania | 11. dubna 2010 v 11:59 | Reagovat

*ubližovat ona jí

312 Elenya Elenya | 11. dubna 2010 v 16:25 | Reagovat

,,Ano, to je to ono zrcadlo, které je bohudík už rozmlácené na kusy,"sklonila se k upírovi a chytila ho pod krkem. ,,Nevysmívej se mým přátelům do tváře,"zasyčela a přidala na stisku. Upír chytil její ruku a dal jí dolu ze svého krku.Pak se bez řečí zvedl a přešel k velikému oknu. ,,Kam si myslíš, že jdeš?"zaťala pěsti démonka a upír se na ní ohlédl přes rameno. ,,Dlouho jsem nepil krev,"usmál se poněkud přátelsky. ,,Na to ani nepomýšlej,"zavrčela Elenya a to se Murron zjevil před ní. ,,A jak mi v tom zabráníš?"zamračil se.

313 Amia Amia | Web | 12. dubna 2010 v 12:15 | Reagovat

,,Úplně jednoduše" usmála se Amia a opřela mu špičku meče zezadu na krk ,,Není na to totiž sama"
Gennys s Vailem se postavili šikmo za démonkou, každý z jedné strany a Komul se s vrčením zastavil u ní.
,,Nevyhrožuj přesile" podotkl klidně Vail.

314 Lenys Lenys | 12. dubna 2010 v 22:15 | Reagovat

Lenys vytřeštila oči údivem. "Ty víš, kdo je můj otec? Právě jsem se vydala na cesty, abych ho našla nebo alespoň o něm něco zjistila. Jestli ho znáš nebo jestli o něm něco víš, řekni mi to. Musím zjistit, co se tehdy stalo a kdo jsem já. A klidně mě můžeš pustit. Byla bych přece sama proti sobě, kdybych něco zkoušela. Ne?" Konečně si Elfku pořádně prohlédla. Byla krásná, ale to je většina elfů. Jen z jejích rysů bylo znát něco, co tam být nemělo. Podobně jako u Lenys. Najednou jí něco docvaklo. Zkoumavě se podívala na Aranku: "Ty VÍŠ kdo jsem." řekla už docela klidně. Bylo to spíš konstatování, než otázka.

315 Arania Arania | 13. dubna 2010 v 8:08 | Reagovat

"Sakryš, mohlo mě napadnout, že jestli je to moje dvojče, tak nebude až tak hloupá a dá si rychle jedna a jedna dohromady!" Pomyslela si elfka a usmála se. "Jo jasně." Něco zamumlala, čemu Lenys nerozuměla a řetězy sami opadly. "Už je to lepší?" Posadila se na židli ke stolu a rukou ji vybýdla, aby se posadila k ní. "Máme si spolu hodně co povídat my dvě.. a to všeobecně." Mrkla na ni a čekala, až se posadí ke stolu. Nohsledy poslala ven a protože se jí nepozdávalo, jak se dívají, použila na ně němé kouzlo, které musela znát i Lenys. "Já vím, primitivní, ale tvorové jako oni si s ním neporadí, dokud je toho zase nezbavím."Koukla na Lenys a jako by se omlouvala za tak jednoduché kouzlo. "Přemýšlej holka, ty jsi znala tvoji mámu a já znám tvého tátu, co ti na tom nesedí?"

316 Agrenej Agrenej | E-mail | 13. dubna 2010 v 10:38 | Reagovat

Anděl začínal být nervózní. Bojoval už se svou mrtvou kopií dost dlouho a, jak už to u stejných bytostí bývá, ani jeden nezískával podstatnou výhodu. Vše se ale může ještě změnit, neboť za ně stále mluvily jen  jejich meče. Ani jeden nevyužil ani kapku magie. "Esa příjdou poslední." řekl si v duchu Agrenej a opět zaútočil. Bojovali mlčky. Chvíli na zemi, chvíli v oblacích, chvíli v korunách stromů a stále nebylo jasné, kdo může zvítězit. Náhle se Kopie zastavila a po krátkém soustředění vypálila na Agreneje úzkou magickou střelu. Anděl poznal, že je to značný problém, neboť se mrtvole podařilo smíchat všechny typy magie, které ovládal do jedného kouzla. Rychle se pokusil střelu zneškodnit, ale nebyl dost rychlý. Střela ho sice nezasáhla, ale její energie ho odmrštila přes několik stromů. Jen zběžně pohlédl jak se kouzlo rychle sune k dalekým horám. Rychle se sebral a vrhl se opět do boje bez konce.

317 Elenya Elenya | Web | 13. dubna 2010 v 17:15 | Reagovat

Upír se ani nepohnul a jen je všechny od sebe odstrčil, že z toho Vail málem spadl na zem. ,,Nebuďte směšní,"zakroutil hlavou a došel k ležícímu orkovi. Elenya se na něj ohlédla přes rameno a tiše se mu zjevila za zády. ,,Slaboch, nic nevydržel,"zabručel a zatřásl s orkem. ,,Tvůj poskok se nás snažil zabít, ale marně,"zašklebila se démonka a sevřela mu rukou pevně rameno. ,,Až teď si uvědomuji, jak moc ses změnila, Elenyo,"povzdychl a otočil se k ní. Ta k němu zvedla oči a nakonec je upřela do strany. ,,Vždy jsem tě znal jako samotářskou bytost, tichou a plachou a teď...je to úplně jinak,"dokončil a smetl její ruku ze svého ramena. ,,Doba se mění a osoby s ní,"zamračila se démonka. ,,Ale ne až takhle,"sykl a přejel si ji pohledem. ,,Vidím, že patříš k čistokrevným Aranům ,(upíří démoni), co ta změna?" couvl kus před jejím propalujícím pohledem. ,,To..není..tvá věc,"zasyčela a protáhla své drápy. ,,Ne? Jak to můžeš tvrdit? Sice už nejsi to co si bývala, ale stále nadále zůstávám tvým mistrem boje,"zavrčel a pohodil hlavou. ,,Já už tě nepotřebuju, chápeš? Jsem samostatná a teď jsi už pro mne cizí a hlavně...nepřítel," řekla syčivě a pevně sevřela meč.

318 Lenys Lenys | 14. dubna 2010 v 21:35 | Reagovat

"Že by táta mámě zahnul a já měla sestřičku?" Zeptala se Lenys, protože jinak neměla ponětí, kam elfka směřuje.

319 Amia Amia | Web | 14. dubna 2010 v 23:08 | Reagovat

Vrátila černý scimitar do pochvy a trochu poodstoupila, i tak ale zůstala ve střehu. Upír ji sjel pohledem, stejně tak i Gennys s Vailem a s úšklebkem se obrátil zase na Elenyu:  ,,S pěknou sebrankou se teď stýkáš. Pro ně jsem možná nepřítel, ale to jsi ty taky, žačko"
Poslední slovo vyřkl s dalším opovržlivým pohledem ke zbytku smečky.

320 Arania Arania | 15. dubna 2010 v 8:52 | Reagovat

"Jo nic jinýho tě ani napadnout nemohlo, jedině, že by třeba zahla máma tátovi.." Odfrknula Aranka a pak se na ni chvíli trošku mračila. "Myslela jsem, že jsi chytřejší.." Potom se odmlčela a jako by přemýšlela, zda má říct pravdu a nebo ne, nakonec se však rozhodla a později se uvidí, jestli to bylo to správné rozhodnutí. "Tvůj táta je i můj, to je pravda, ale také je pravda, že tvoje matka, byla i moje matka.." Vypravila ze sebe nakonec dívka a suše polkla.

321 Arania Arania | 15. dubna 2010 v 8:53 | Reagovat

(Ségra, ty ostudo, co to je jako jeden řádek?? :p )

322 Lenys Lenys | 15. dubna 2010 v 16:19 | Reagovat

(Tak mi řekni, co ti na to mám asi tak napsat, když o otci nemám ani páru a o ségře taky ne. Víš kolik elfů je muselo znát? Asi hodně, když se jim podařilo ty dvě vyhnat:-) )

323 Hassen Hassen | 15. dubna 2010 v 16:35 | Reagovat

,,Tohle šílenctví snad neskončí..." Říkala si v duchu. ,,Dejte se znovu do boje, a už žádné podrazy!". Zdůraznila. Vydechla si, a rozhlédla. Kdesi v dálce uviděla malinkou vílu, která v tom chaosu, boji, a temnotě... Vynikala až moc zařívě. V Hasseniných očí se její odraz neuvěřitelně leskl, succuba si otřela oči a napadlo jí kde může být její milovaná sestřička Amia. Hassen napadl skvělí nápad. Utíkala sehnat nějaký pergamen a fénixe. Když sehnala tak započala dopis který začínal: ,,Drahá Amio, dlouho jsem tě sestřičko neviděla, a moc mě to mrzí... Dala jsem se na cestu, která se mi zdá nejlepší, a která je akorát pro mě... Moc se mi po tobě stýská... Tvoje oči mi v sestreské lásce opravdu schází... Co nejdřív se pokusím ti ozvat... Už asi víš, že jsem s Irimë... Mám tě moc ráda! Hassen". Když dopsala tak pergamen přeložila, a dala fénixovi do zobáku a vypustila ho. Fénix okamžitě hledal cestu k Amie. ,,Šťastně doleť". Řekla si. ,,Musím si chvíli odpočinout, a najíst se, dlouho jsem nic neměla". Podívala se k blízkému lesu, a vydala se do něj, vytasila meč a rozhlížela se... Uviděla jednoho nelidu a vrhla se na něj. Chvíli se odehrával masivní boj, který Hassen se svou nenávistí s těží přemohla. Když se tak učinilo, tak se pořádně nasytila a setřela si krev z úst a rukou. Vyšla z lesa, a šla se posadit na svůj oblíbený pařez. Vše probíhalo tak jak mělo, a za to byla ráda. Její pohled se opět upěl na Joeyho který ovládal boj s mečem opravdu bravůrně. Usmívala se, a pak na něj kývla, aby šel za ní.

324 Amia Amia | Web | 15. dubna 2010 v 22:02 | Reagovat

Najednou zazněl nádherný, ale podivný ,,zvuk" a do místnosti vletěl fénix. Zakroužil u stropu a pak se snesl k Amie. Té se rozšířili údivem oči, ale natáhla ruku, fénix se na ni posadil a natáhl k dívce nohu s jakýmsi papírem. Amia si jej vzala (pod bedlivým a udiveným pohledem všech ostatních v místnosti) a fénix odlétl k trůnu, kde se posadil na opěradlo. Míšenka kývla na Elenyu a kousek se vzdálila.
,,Kde jsme to byli?" obrátila se Elenya s medovým úsměvem na upíra a Gennys s Vailem se opět postavili za ní.
Amia rozložila papír, pohledem přelétla úhledné písmo a usmála se když poznala Hassenin rukopis.

325 Elenya Elenya | Web | 16. dubna 2010 v 12:35 | Reagovat

,,Nemluv se mnou tímhle tónem, Elenyo,"vyhrkl rychle upír a pozvedl ještě hlavu trochu výše. ,,Nerozkazuj mi a nedívej se na mou rodinu tím pohledem, jinak je rychle po tobě,"odklonila se démonka. ,,Já myslel,že mě chceš zabít i tak?"pozvedl obočí. ,,To sice ano,ale ne teď a ne před nima,vyřídím si to s tebou osobně,"otočila se k němu bokem. ,,Tak proč tu jsi?"nechápal Murron a ohlédl se na orka, který se konečně zvedal. ,,Já ani nevím, poslední dobou jsem dost zmatená,"chytila se za hlavu a upír se k ní přiblížil. ,,Stůj! Nepřibližuj se ke mě!"vykřikla ukazujíc na něj prstem. Ten zůstal stát a ork se tam pomalu vzpamatovával. ,,Pane, je mi to líto,"omluvil se. ,,Jsi vážně  ničemu, máš bojovat a ne hrůzou padat do bezvědomí,"zasyčel upír. ,,Jsi vážně strašpytel a to jsi z hrdé rasy orků,"dodal pohrdavě. Ork sklonil hlavu a svěsil ramena. ,,Víš vůbec, co je tvá rasa zač, žákyně?"zamračil se Murron a démonka se k němu prudce obrátila. ,,Varuju tě, jestli o nich řekneš jen jediné špatné slovo, zabiju tě,"zavrčela. ,,Ale no tak, přece sama víš, že Anarové nemají čistou krev, jsou křížení,"zasmál se, ale to už se na něj Elenya rozeběhla s taseným mečem.

326 Elenya Elenya | Web | 16. dubna 2010 v 12:37 | Reagovat

* k ničemu

327 Agrenej Agrenej | E-mail | 17. dubna 2010 v 19:50 | Reagovat

Meče se míhaly neuvěřitelnou rychlostí. Anděl zápolil se svou kopií ze všech sil, ale jak porazit někoho kdo bojuje naprosto stejně? Agrenej vnímal každý drobný pohyb svého soupeře. Každičký sval hlídal aby se nenechal ničím překvapit.
Kopie náhle uskočila od originálu a začala se ďábelsky smát. Náhle anděl pochopil. Souboj se přenesl do další fáze. Oba se ponořili do aurických hlubin. Bitva se stala krutější než předtím, přestože se ani jeden z nich nepohl. Navzájem se bombardovali negativní energií, kradli jeden druhému síly. V prostoru mezi nimi se začaly zjevovat blesky pestrých barev, jak nahromaděná životní energie se potřebovala nějak vybít.
Jejich souboj se brzy stal viditelným. Tráva kolem nich začala vadnout, hmyz umírat. Ani jeden z bojivníků si nevšiml, že se pomalu propadají, jak se kameny v půdě a půda sama pomalu přeměňovala na písek. Oblast smrti se rozšiřovala. Listy na stromech najednou opadaly a při doteku se zemí se rozpadaly na prach. Ptáci, kteří měli tu drzost nad nimi přeletět, za letu umírali, ale jejich mrtvá těla nikdy nedopadla. Cestou dolů se rozpadla a vítr zbylý prach roznesl do dáli.
Anděl ani jeho kopie si okolí nevšímali. Stále sáli životní energii a využívali ji jako zbraň. Pomalu měnili zelené louky s lesnatými háji na Údolí smrti.

328 Amia Amia | Web | 17. dubna 2010 v 23:05 | Reagovat

Dočetla a zamyšleně se podívala na skupinku.
,,Stalo se něco?" zeptala se Gennys jak si jí všimla, i když spíš myšlenkou; nespustila z očí upíra s Elenyou.
,Něco se chystá.. Irimě něco chystá´
,Jak to myslíš?´
,Ale, to je fuk. Jestli se nás to týká, určitě se to včas dozvíme´ odvětila nakonec Amia a sklonila se nad pergamenem. Chvíli se prohledávala, ale přiletěl k ní fénix, posadil se jí na rameno a nastavil ocas.
,,Díky" usmála se dívka a opatrně mu vythla jedno pero. Klekla si, uhladila si pergamen  na kolenou a smočila brk v orkově zasychající krvi, kterou po sobě nechal na podlaze.
,,Drahá Hassen. Také mi moc chybíš a těším se, až se opět setkáme. Kde jsi vlastně byla? I když to je jedno, hlavně že jsi zpět. Přeji ti hodně štěstí na jakékoli cestě kterou si zvolíš a doufám že tě neodvede tak daleko, kam bych za teboou nemohla. Také tě mám moc ráda sestřičko. Amia"
Stočila pergamen a vrátila ho do pozdra na fénixově noze.
,,Pozdravuj ji ode mně" zašeptala mu a pustila ho.

329 Arania Arania | 18. dubna 2010 v 18:35 | Reagovat

(to je zajímavý, že já ti můžu napsat cokoliv na cokoliv, buď trochu fantasta. Seš dobrá věřím, že něco hodně zajímavýho dáš dokupy)

330 Amia Amia | Web | 18. dubna 2010 v 20:54 | Reagovat

( To s poddá ;)  Jen počkej až něco zase podnikne celá smečka, to budou obraty XD ;D  )

331 GennyS GennyS | 20. dubna 2010 v 17:36 | Reagovat

Chvíli se všichni prohlíželi a měřili síly až Murron pohlédl na Gennys, Vaila a Komula, co stáli vedle sebe. "Slabí tady nestrpím!" skoro až zasyčel a podíval se po Elenyi s Amiou. To se dívka s Vailem na něho zamračili "Já ho..." řekl vztekle Vail a vyběhl proti němu. "Ne!" vykřikla Gennys a rukou se k němu natáhla. Upír k němu natáhl ruku, z dlaně mu vyšel fialový blek a ten Vaila obalil. Blesk následně přešel i na dívku a i na vlka, který byl zrovna taktéž připravený vyběhnout. Všichni tři byli obalení ve fialových blescích a následně zmizeli všem z dohledu.
Oběvili se kdesi a pocítili chlad. Vail jak předtím běžel na upíra se rozplácl o strom a Gennys hned na něj. Komul zůstal jako zamrzlý na jednom místě a začal očuchávat, co ho studilo na tlapy. "Sníh?" vyhrkl Vail. "Co?... Kde to jsme?!" zaječela dívka a zadívala se na krajinu, kde byl až někam do dálky vidět jen sníh....

332 Agrenej Agrenej | E-mail | 20. dubna 2010 v 17:43 | Reagovat

(Z moci mi svěřené prvotním hlasováním oznamuji okamžitý odchod postavy Restalona z blogu. Jeho historie bude okamžitě smazána a jakýkoliv pokus o návrat bude zamítnut. Proti rozhodnutí není odvolání.)

333 Hassen Hassen | 21. dubna 2010 v 11:50 | Reagovat

Joey pomalým a klidným krokem došel k Hassen. Šibalsky se usmívala a čekala až bude natolik blízko, aby si sním mohla promluvit. Když se tak stalo, tak překvapivě ze sebe nevydala ani hlásku, jen se pevně zadívala do jeho očí. Najednou uslyšela třepot křídel, ohlédla se, a uviděla fénixe kterého poslala. Fénix slétl na zem, a pustil pergamen. Sehla se k němu, a rozložila ho. Když četla vzkaz od Amii, tak se jí trošku podlomily kolena. Zavřela oči, a v duchu si přemítala vzkaz který bych chtěla napsat, z její mysly se na pergamen psal vzkaz sám.
,,Je to semnoz složitější, než to vypadá... Nejsem od tebe tak daleko, aby jsme se nemohly najít. A děkuj ti, že se mi nevymlouváš, moje rozhodnutí... Pokusím se dohodnout s Irimë, jestli bych tě nemohla navětívit. Pak bych ti nějak dala vědět, kde a kdy. Ozvu se ti za pár dní, mám něco na práci...
Tak se měj sestřičko. Hassen".
Fénixovi předala svou nynější energii, aby byl schopný zase doletět k její sestře. Pergamen opět přeložila a dala fénixovi mezi pařáty. Když vyletěl na cestu, tak se podívala na Joeyho kterýho si předvolala. Váhavě se k němu přiblížila, a cosi mu zašeptala, nejdřív se nechápavě nechápavě zadíval, ale nijak zvlášť nereagoval. Hassen ho políbila, a pokračovala ve své práci.

334 Hassen Hassen | 21. dubna 2010 v 11:56 | Reagovat

(Omlouvám se za chyby =o) )

335 Elenya Elenya | Web | 21. dubna 2010 v 17:55 | Reagovat

,,Cos to...kde jsou?"vykřikla k němu při běhu nevidíc ty tři. ,,Zopakuju ti to, slabí tu nestrpím,"ušklíbl se. ,,Oni nejsou slabí,"zavrčela démonka, mihnutím se objevila před ním a v té rychlosti do něj vrazila , že z toho oba prletěli zdí do vedlejší místnosti. Kameny ze zdi s ranami spadaly na zem a všude se rozvířil prach. ,,Gennys, Vaile, slyšíte mne? Jste v pořádku?"poslala těm dvoum zprávu.

336 Irimë Nyss Irimë Nyss | 21. dubna 2010 v 17:58 | Reagovat

"Jistěže něco chystám, Amio." zavrněla Irimë a uvelebila se na trůně, na kterém původně seděl jakýsi upír jménem Murron. "A taky mám v plánu vás o tom informovat." pokračovala a vzhlédla. "Kde...?" vydechla Amia a nechápavě si démonku prohlédla. "Pokud myslíš, kde se tu beru... No, můžu být kdekoliv, kde chci být. A já jsem právě chtěla být s vámi, takže to je doufám jasné." dokončila po krátké odmlce.Protáhla se jako kočka, lehce zívla a jen tiše pozorovala situaci, kterou narušila svým příchodem.

337 GennyS GennyS | 21. dubna 2010 v 22:03 | Reagovat

Komul k nim po chvilince nějak došlapal a klepal se pomalu víc, než ti dva dohromady. Vlk se vecpal mezi ně. "Tady zůstat nemůžem." řekl Vail a postavil dívku na nohy. "A kam jako půjdem? Je tu všude...." zamlkla se a došla k jednomu zasněženému kamennému kříži. Párkrát hrábla rukou "Co to je za písmo?" dodal Vail, který se taky podíval. "Nevím, ale je aspoň vidět, že tu něco živého je.. doufám.." řekla a otočila se k němu. Vail si jí k sobě přitáhl, dal ruku přes bok a zkoušel jí zahřívat. "Tak někam vyražme, ať tu nezmrznem..." řekl a dvojice s zvířetem vyrazila do bílé pustity.

(Ne, neslyší.... XD )

338 Agrenej Agrenej | E-mail | 21. dubna 2010 v 22:50 | Reagovat

Smrt se šířila šíleným tempem dál, jak se andělé snažili jeden druhého překonat. Sáli životní energii z okolí jako posedlí. Vzduch kolem nich se pomalu rozpaloval, jak se obrovské masy energie o sebe třely a pokoušely se navzájem překonat. Agrenej i jeho kopie stáli bez jediného mrknutí oka v absolutním soustředění.
První zakolísal šedý anděl. Žár se pro něj stával nesnesitelným. Padl na kolena do písku, ale stále se dokázal soustředit. Nadměrná teplota vzduchu ale stále odváděla jeho pozornost. Začal si uvědomovat svět kolem sebe. Tam kde kdysi bývaly zelené louky se nacházely písečné duny, stromy se proměnily v mrtvé kameny. Anděl pomalu opouště svět aurických energetických čar. Věděl, že prohrává. Cítil jak ho začíná pomalu obklopovat energie. Energie, kterou on pod kontrolou neměl.
"Kdyby tu aspoň nebylo takové horko." pomyslel si anděl, když nasucho polkl. Zkrz rozpálený vzduch pozoroval vítězný úsměv své kopie.
Náhle se usmál i Agrenej. Ještě se nehodlal vzdát. Bylo načase opět zkusit šílený plán. Naposledy ovlivnil auru kolem sebe. Drobná jiskřička si nevybírala a zapalovala veškerou energii nashromážděnou šedým andělem i jeho klonem. Svět kolem nich se proměnil v ohnivé inferno, jehož plameny se během jediné vteřiny rozšířily na desítky metrů všemi směry. Poslední co Agrenej viděl, než ho zář ohně oslepila, byl šokovaný výraz v soupeřově obličeji.
Snažil se si vzpomenout kde je. Nešlo to. Nedokázal udržet jedinou souvislou myšlenku. V hlavě mu hučelo, jako by se v ní konal sjezd nejhlučnějších a nejukecanějších stvoření ze všech světů. Plíce ho pálily, jak dýchal rozžhavený vzduch, jakýkoliv drobný pohyb svalů vytvořil přílivovou vlnu bolesti. "Bolest znamená život" byla jediná věta, kterou dokázal ve své mysli dát dohromady. Obklopovalo ho oslnivě bílé světlo. Ač se sebevíce snažil uhnout pohledem před bodajícími paprsky, nešlo to. Po chvilce utrpení se začala oslepující mlha pomalu rozpadat a její místo zaplnil skutečný svět. Dřepěl uprostřed pustiny. Typoval, že se jedná o poušť, ale nějaký velký žár musel přetavit písek do jedné celistvé krusty. Zahleděl se na své dlaně. Byly silně popálené a nejen dlaně. Celé ruce i nohy, nic jiného neviděl, byly pokryté hrozivými popáleninami, které, jak s úlevou zjistil, se pomalu hojí. Najednou postřehl, že se u jeho kolenou objevila prasklinka. Pak další a další. Pomalu se spojovaly a vytvářely složitou "pavoučí" síť. Anděli se při pohledu na ně pomalu obnovovala paměť. Vzpoměl si na svůj život, na smečku, na alchymistu...
Krusta praskla a úlomky zasypaly Agrenejův obličej. Ani nepostřehl doruda rozžhavenou ocel procházet svou hrudí. Za mečem se objevila ruka, za ní se z díry vynořil obličej. Tu tvář poznával. Vypadala přesno jako jeho, až na těch několik spálenin.
Vzpoměl si i na důvod proč klečel uprostřed pustiny.

339 Elenya Elenya | Web | 22. dubna 2010 v 14:11 | Reagovat

(Tak tam hlavně s Vailem neumrzněte:D jsem vám tam chtěla poslat ohnivou kouli, aby vám bylo teplo, ale...nějak jsem si to rozmyslela:D)

,,Kam si je to po....,"nedořekla, z venčí se ozvala totiž rána, jakoby něco narazilo do skal až se z toho celá země otřásla. Upír zabalancoval, ale démonka to v pořádku ustála. Zvedla ho z pod kusů kamenů a připlácla ke zdi. ,,Tak, teď mi vše vyklop,"zasyčela a zpoza zad jí vylezli dva velicí hadi, bouchající ocasy do země s divokým syčením. ,,Nic ti neřeknu,"zamračil se.

340 Amia Amia | Web | 22. dubna 2010 v 15:03 | Reagovat

(Ať ji pošle Agrenej. Ten je v horku a oni v mrazu ;D )

,,No..ale..." stále koktala míšenka a nechápavě zírala na Irimë.
,,Zeptej se normálně nebo mlč, dítě" zamračila se na ni trochu démonka a Amia zmlkla. Najednou se ozvala rána, ta stejná jakou slyšela i Elenya a Irimë s Amiou zasypalo tropchu prachu.
Dívka vrhla ještě jeden pohled po démonce a rozeběhla se za Elenyou.

341 Agrenej Agrenej | E-mail | 22. dubna 2010 v 15:11 | Reagovat

(Amio, přečetla sis i konec?? :-D Nevím jestli jsem schopen poslat ohnivou kouli Bůh ví kam. :-D )

342 GennyS GennyS | 22. dubna 2010 v 15:52 | Reagovat

(Tak víte co?.. :D Rovnou nás tam rozbombardujte ohnivýma koulema.. XD né kecám... :D
Hele, Evíku... co si tím myslela to rozmyslela??? :-D )

343 Amia Amia | Web | 22. dubna 2010 v 19:58 | Reagovat

(Přečetla - na to že jste jedni z nejmocnějších nám, šéfíci, umíráte nějak podezřele často...
XD ;)  )

344 Agrenej Agrenej | E-mail | 22. dubna 2010 v 20:37 | Reagovat

(Amio, myslíš, že bys přežila souboj s někým silným jako já? :-D Já teď bojuji s tvorem, který okopíroval veškeré mé schopnosti a dovednosti, takže se dá očekávat tvrdý a bolestivý souboj. :-D )

345 Amia Amia | Web | 22. dubna 2010 v 21:32 | Reagovat

(Já netvrdim že bych to přežila, Irimë taky neumřela po souboji s nějakou nulou. Neboj šéfe, třesu se před tvou mocí ;D )

346 Elenya Elenya | Web | 23. dubna 2010 v 11:57 | Reagovat

(Jak jsem to myslela?:D To už není důležité, když neslyšíte tak neslyšíte:D)

,,Když neřekneš...tvůj problém,"pokrčila rameny, někde pocítila stoupající energii, a proto se pověsila na jeden sloup a civěla na upíra. Kolem toho se tvořila šedivá bariéra ve tvaru bubliny, postupně se zvětšovala a mířila si to k démonce. Ta se pustila jednou rukou sloupu, vytáhla svůj meč, po kterým přejela dvoumi prsty a jeho čepel vzplála černou energií. Zamávala křídly a s mečem vyletěla proti rostoucí bublině. Do ní sekla mečem a čepem narazila o stěnu bubliny a pomalu jí zatlačovala zpět. Murron se snažil více soustředit a zvětšit tím svou energii, ale něco mu v tom bránilo. To Amia scimitarem tlačila také na bariéru a upír se zašklebil. Elenya využila toho, že obrátil pozornost k míšence a jediným sekem proťala bariéru a její prasklinou vlétla dovnitř. Opadávající bariéru začala vysávat a tou si tvořila v druhé ruce šedivou kouli s modrýma bleskama. Upír si to uvědomil a přemístil se, jenže mu nedošlo, že démonka ho může hodně rychle vystopovat a kouzlo mu prošlo hrudí. Na zeď za ním dopadla krev a to upíra donutilo kleknout na čtyři. ,,Ele...,"zkoušel mluvit. Démonka rukou Amie poručila, aby šla trochu dál a zvedla ruku. Z jejího těla vyšlo černé světlo snášející se na zem a při kontaktu se zemí z toho vznikly veliké černé plameny dosahující až do stropu místnosti a mířily si to přímo na upíra. Plameny tam bořily co se dalo, strop rychle padal, sloupy padaly ve stylu domina a zdi se bortily. Místností se ozval křik Murrona. To plameny k němu dojely a zapálily jeho tělo. Upír chtěl utíkat, ale plameny ho navíc nepustily ven. ,,Kdyby ses napil krve, Murrone, tak nejsi tak zesláblý, počítám, že jsi dlouhou dobu nepil,"řekla Elenya a skryla se pod křídlem před padajícím stropem.

347 Elenya Elenya | 23. dubna 2010 v 11:59 | Reagovat

* čepel narazila

348 Irimë Nyss Irimë Nyss | 23. dubna 2010 v 12:04 | Reagovat

(To bys taky měla, ty mrzký tvore :D)

Démonka si lehkým pohybem oprášila rameno a samolibě vzhlédla k míšence. Pak si pro sebe lehce pokývla hlavou, vyhoupla se na nohy a sestoupila dolů. Ještě jednou si prohlédla okolí a pak otevřela ústa: "Nu, zeptáš se tedy, nebo tě mám zanechat v nevědění? Možná by to tak bylo lepší." odmlčela se na chvilku, přešla prostor mezi ní a Amiou a zadívala se jí hluboce do očí. "Neptej se tedy." zakončila Irimë a neslyšně se přesunula směrem, kde cítila Elenyu s tím upírem. "Vysmějte se své vlastní zkáze v domnění, že ji dokážete odvrátit." zašeptala tiše a pohybem ruky naznačila magický ornament, který se objevil ve vzduchu a téměř neviditelně zapulsoval vlastním životem.

349 Amia Amia | Web | 23. dubna 2010 v 13:08 | Reagovat

,,Pověsti nelhaly?" zašeptala Amia a Irimë se na ni obrátila s tázavě pozvednutým obočím.
,,Že chcete zničit svět?" usmála se dívka. Irimë pozvedla koutky v krutém úsměvu a otočila se zpět k Elenye.
,,Dobře..." vrátila Amia scimitar do pochvy a postoupila k démonce  ,,Zajímá mě vlastně jen jedna otázka. Umřeme při tom?"

350 Irimë Nyss Irimë Nyss | 24. dubna 2010 v 0:15 | Reagovat

"Zničit a uvrhnout do naprostého chaosu jsou dvě různé věci dítě." opravila klidně a téměř rodičovsky Amiu. "A váš život závisí jen na tom, která strana zvítězí a jestli se dokážete obhájit jak mečem, tak kouzly." uzavřela to a spojila prsty, aby dokončila kouzlo. "Ale pokud jsi to myslela tak, že by ses nezúčastnila bojů, že bys pouze přihlížela... tak je téměř nulová šance, že bys mohla zahynout..." pousmála se démonka a na rtech jí opět na kratičký okamžik zahrál zvrácený a krutý úsměv, přesně ten, jaký by mělo dítě, které trhá mouchám křidélka. Avšak to, čemu trhala křidélka, nebyly mouchy... Vraždila lidi a činilo jí to potěšení. "Bát se či nebát? Co myslíš, míšenko?" otázala se najednou.

351 Amia Amia | Web | 24. dubna 2010 v 1:15 | Reagovat

,,Bát se čeho?" odpověděla po chvíli otázkou, bradu pozvednutou ,,Smrti? Zkázy? Že budu muset bojovat o svůj život? Všeho jsem si už užila dostatečně a nezáleželo na tom kde jsem zrovna byla, nebo co jsem dělala. Takže ne, z tohohle strachu už jsem vyrostla.
Ale obavy mám, i když z něčeho jiného" dodala nakonec potichu a sklopila hlavu.

352 Irimë Nyss Irimë Nyss | 24. dubna 2010 v 1:58 | Reagovat

Ten tichý komentář ji zaujal ze všeho nejvíce. Pootočila hlavou k Amie, chvíli si ji zkoumavě prohlížela a pak se zeptala: "Z čeho máš obavy, dítě?" a trpělivě pozorovala dívčinu reakci.

353 Amia Amia | Web | 24. dubna 2010 v 23:09 | Reagovat

Zvedla hlavu, překvapená, že to vyslovila nahlas.
,,Já... to je komplikovanější"
Irime vyčkávaje zvedla obočí a Amia se na chvíli odmlčela.  ,,Nechci aby se komukoli z vás něco stalo, nechci znovu zůstat sama" zamumlala nakonec ,,Jednoduše řečeno"
Znovu se na ni podívala a dokonce se usmála ,,Nemusíš to chápat, míšenci a jiní neutrálové mají jiné strachy než stvoření zla"

354 style-miss style-miss | Web | 11. května 2010 v 18:38 | Reagovat

Chceš objevit všechny dívčí finty?!
Blog v rozběhu, ale s kámoškou na tom pracujem. Zadej meil a všechno ti příjde na meil. A budeš vědět kdy co přibilo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama