Ariadne

1. dubna 2012 v 16:09 |  Členové a svět smečky

Jmenuju se Ariadne a je mi osmnáct. Mé dětství... vlastně, co to plácám, můj život byl, je a bude bouřlivý. Když jsem se narodila mé matce, lékařce Aniatě, chtěla si mě nechat. Bohužel pro mě, v mé rodině bylo už několik sourozenců, a to dva bratři a tři sestry. Můj otec nechtěl ani slyšet o dalším hladovém krku a tak donutil matku aby mě odložila do sirotčince.

Teda... takhle mi to alespoň řekla jedna vychovatelka co v sirotčinci pracovala, ale nejsem si tím tak jistá.
Když mi bylo třináct, zjistilo se u mě jisté magické nadání. Třeba, když jsem se nějak naštvala nebo tak, venku začaly padat kroupy, nebo zničehonic vzplál zdravý strom. Taky jsem se přímo vyžívala v manipulaci s ostatními lidmi a komunikaci se zvířaty. Člověk by neřekl jaké mají ty žáby starosti... No, když se na můj magický talent přišlo, sirotčinec mě okamžitě poslal do školy magie, ze které jsem se do konce života nemohla hnout, prý bych ohrozila lidi v mém okolí nebo co. Kecy...
Každopádně, tehdy jsem přišla do školy magie, a na uvítanou dostala pěkně bolestivý dárek. Každý kdo do školy magie chodil, musel mít nějakou značku. No, a na mě zbylo tetování na krku. Tehdy jsem málem umřela bolestí. Neprováděli to kouzlem, ale nějakou šílenou jehlou, a teprve ta byla poháněna zaklínadlem. Ve škole magie jsem byla vrcholně nešťastná, byli tam nespravedliví učitelé a ještě horší kázeňské postihy než na obyčejné škole. Jenže pak se našla nějaká nová učitelka, co nám přišla dát přednášku o bojových uměních, zaklínadlech a zacházením se zbraněmi. Ta přednáška mě naprosto fascinovala, hlavně ta část o zbraních a bojové technice. Tou dobou jsem byla v magii o šílený kus dopředu před ostatními spolužáky. Magie mi šla sama od sebe, ani jsem se nepotřebovala moc soustředit. Učitelka co přednášela o zbraních, byla poměrně mladá (co já vím, asi 25) a tak bylo snadné ji přesvědčit jestli by mě o zbraních nemohla naučit něco víc než ostatní. Tehdy bylo učení boje přísně zakázané, pod trestem smrti, a tak učitelka (jmenovala se Nieilla) vyhlédla opuštěný sklep kde mě učila používat luk a otrávené dýky. Párkrát mi ukázala základy výroby jedů, ale sama to moc neovládala, tak jsem se moc nenaučila. Jak čas plynul, staly se z nás celkem dobré kamarádky, a já jsem byla nepřekonatelná v lukostřelbě, používání dýk a magii. Nieilla už na mě nestačila. Tehdy proto odešla ze školy, a já už ji nikdy neviděla.
Řekla jsem vám, že téměř všechno se učím strašně rychle? Teda, kromě dobrého chování. V magii jsem dělala ohromné pokroky, a dokonce jsem se naučila transformovat do jakéhokoliv zvířete. Byla to sranda. Ovšem, moje slabá stránka, to bylo horší. Nedokázala jsem se ovládat. Kdykoli když jsem se vztekala nebo byla rozzuřená na nejvyšší možnou míru, moje magie se vymkla kontrole. Dělala si co chtěla. Zakládala požáry, přírodní katastrofy a nechávala mizet spolužáky. Škola magie mi už dávno neměla co nabídnout, a lezla mi krkem že to bylo až do nebe volající. Proto jsem se rozhodla utéct. NIKDO, opakuju NIKDO nikdy školu magie neopustil, protože kdyby ho potom chytili, na místě by ho zabili. Já měla být první. Jednou v noci jsem se probudila, hodila na sebe oblečení a proměnila se v mouchu. Litovala jsem že jsem to neudělala už dřív, ale zároveň jsem chápala že teprve teď nastal čas utéct. Proletěla jsem dveřmi, a proměnila se zpátky teprve když jsem ucítila čerstvý vzduch.
Ovšemže to nebylo beztrestné. Vůdci všech škol magie v celé zemi vypsali za mou hlavu odměnu, a že nebyla malá. Bohužel pro ně, připsali na ten kus pergamenu jaká kouzla ovládám a jak jsem nebezpečná, (samozřejmě nevěděli o luku, šípech a dýkách co jsem s sebou všude tahala) takže si na mě nikdo z obyčejných vesničanů a zbohatlých měšťanů netroufl ani když jsem u nich za nakradené peníze nakupovala a oni mi viděli do tváře. Ovšem, někteří co si říkali lovci draků, vymítači čarodějnic, sluhové Boží nebo taky jen obyčejní žoldáci to zkoušeli, ale neuspěli. Dotyčným jsem na páteři vykouzlila roztomilou mašličku a ještě jsem je mohla obrat o peníze zaplacené aby mě zabili. Žila jsem si dobře v jedné vesnici, než se proti mě vesničané spolčili a já jsem musela utéct. Byla noc, a mě probudil můj věrný pes Firean. Štěkal a jako pomatený pobíhal u dveří skromného příbytku. Za chvilku jsem slyšela to co on, rozzuřené hlasy vesničanů. Popadla jsem Fireona za kožený obojek, šetrně ho prostrčila oknem a skočila za ním. Běželi jsme celou noc, až do rána kdy jsem byla už úplně vyčerpaná. Vzpomínky mám zamlžené.
S Fireonem jsem narazila na jeskyni, znavená po dlouhé cestě jsem tam usnula a když jsem se vzbudila, hleděli na mě členové smečky. Od té doby cestuji spolu s nimi. Sama sobě jsem si slíbila, že osobně dohlédnu na to, aby se zrušily školy magie. Děti si ve třinácti letech nezaslouží žít ve vězení.
Jmenuju se Ariadne, a jsem uprchlá čarodějka co hodlá sama změnit systém.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Niala Niala | E-mail | Web | 1. dubna 2012 v 17:26 | Reagovat

Tak jsem tu, co Fireone, jak se ti tu líbí? (*pes šťastně zaštěká)
To je dobře kamaráde..

2 Amia Amia | Web | 1. dubna 2012 v 17:35 | Reagovat

/Amia šťastně zaštěká.../
Ehm, ještě bych se nejdřív mohla přeměnit v toho vlka
;D

3 Niala Niala | E-mail | Web | 1. dubna 2012 v 21:54 | Reagovat

[2]: Ehm... to by nemuselo být od věci :-D

4 Elenya Elenya | Web | 2. dubna 2012 v 13:05 | Reagovat

Vítám Tě u nás, nová sestro:) Ať se ti mezi námi daří a hlavně líbí ,-)

5 Niala Niala | E-mail | Web | 2. dubna 2012 v 14:37 | Reagovat

[4]: Děkuju :-)

6 Cidriel Cidriel | 2. dubna 2012 v 21:03 | Reagovat

Jsem zvědavá na spolupráci :), čarodějko.

7 Irimë Nyss Irimë Nyss | 4. dubna 2012 v 15:07 | Reagovat

Přeji ti hodně štěstí v životě mezi námi :)

8 Niala Niala | E-mail | Web | 5. dubna 2012 v 16:57 | Reagovat

[6]: No to já taky. :-)

[7]: Děkuju :-))

9 agrenej agrenej | E-mail | Web | 5. dubna 2012 v 19:13 | Reagovat

Tak tě tady taky oficiálně vítám a těším se na nové nápady do děje. :-)

10 Niala Niala | E-mail | Web | 5. dubna 2012 v 20:12 | Reagovat

[9]: Moc díky :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama